>Head-in-air James<

23. května 2008 v 18:10 | Hannah x) |  Ty krásnější časy
>Head-in-air James<

Když Lily vyšla z Velké síně, byla tak naštvaná, že nemohla zůstat stát. Chodila po hradě asi půl hodiny, až si uvědomila, co vlastně dělá, se zastavila. Chvíli zprudka dýchala a pak sešla o patro níž do společenské síně. "Meadow grass." Řekla buclaté dámě, a vkročila do místnosti. Přisedla ke stolečku, a zeptala se spolusedících, kolik že jako je hodin.


"Je za pět osm."Oznámila ji Isabella, když se vynořila z hald domácích úkolů.

"No to je úžasné. Nevíte, kdy jsem, to tam měla být?" Zeptala se jich Lily.

"No, už máš jen čtyři minuty, dámo, a co jste dělali tu hodinu sami?"Zeptala se jí Sarah s velikým úšklebkem.

"Chodila jsem po hradě, a zuřila, když to chceš vědět."Informovala ji Lily, a zase se zvedla.

"No nic, Potter už šel?" Vyptávala se Lily.

"Jo, už před hodinou, jako ty. Myslela jsem si, že jste spolu."Odpověděla ji Sarah, pořád s tím úšklebkem,ironie sama.

"Dej s tím pokoj, nebo špatně skončíš." Řekla ji rozmrzele.

"Ahoj, přijdu asi pozdě, tak na mě nečekejte."Oznámila jim Lily, a vykradla se tiše ze společenské místnosti.

Když obcházela už po třetí starodávné brnění, zvonilo na osm hodin. Prošla tedy ještě jednou, až se otevřely dveře, a p. prof. McGonagallová je vpustila dál. Uvnitř, jako ostatně vždycky bylo pusto prázdno až na Pottera, který kupodivu, asi přišel dříve.

"Evansová... "Řekl a šibalsky se na ni usmál.

Lily jen protočila oči, a sedla si na židli... James se na ni pořád koukal jak na svatý obrázek, ale potom, co na něj hodila vražedný pohled, se otočil na McGonagallovou.

"Chci, aby, jste roztřídily tyhle knihy," a ukázala na asi dvě stovky knih,"Na knihy pro třetí ročník, pátý, šestý, a sedmý. Dejte se do toho."A James švihl hůlkou, a knihy se začaly třídit.

"A bez hůlek." Zavyla McGonagallová, a zastavila proces třídění. I tak se ale protřídila většina knih. Nejspíš usoudila, že je dostatečný trest pro nás oba, že tu musíme vydržet nejméně hodinu spolu, protože nečekala a odešla... James se jen spokojeně usmál, a hleděl na roztřízené knihy.

Lily zase jen protočila oči, a sedla si na zem a začala třídit zbývající knihy..

"Tak co Lily, jsi spokojená, jak jsem to pěkně zařídil?" Zeptal se a zíral na ni. Ať toho nechá, běželo Lil hlavou, nebo se z toho všeho zcvoknu. Udivilo ji, že je tento rok nějak hodně výbušná a… jiná.

A Lily jen odpověděla : "A co zařídil?" Ale její mozek se zase rozpadl na dvě naprosto odlišné poloviny. Na jednu stranu musela uznat, že jí teď řekl Lily, ale zase v tom byl ten jeho frajerský tón. Na druhou stranu to byl Potter a Potter mluví za vše.

Lily jen tiše zavyla, a James odpověděl.

"No přece, podle tebe jsem za to mohl já, že jsme dostali školní trest, takže jsem taky zařídil, že tu můžeme být sami, ne? A navíc jsem nás zachránil od hrozné práce, takže tu jsme sami, a ještě k tomu nemáme co na práci." Zatvářil se zasněně James. Na práci? Má před sebou dvacet knih a on řekl- Nemáme co na práci?

"Co tím proboha chceš říct?"Zeptala se ho zděšeně Lily.
James jen protočil očima, a lehl si na záda. "Ale nic, jenom, že by, jsme zdrhli, a šli se někam projít." Navrhl. Jo, vůbec nic se nezměnilo.

"Ty se ještě opovážíš, po tom všem, co jsi mi udělal, co jsi mi provedl?" a vstala.

"Jak provedl, to bylo jen pro tvé vlastní dobro." Řekl smutně James.

"Pro mé vlastní dobro? Si se zbláznil, ne? Ten máslový ležák na vlasech, nebo když si mě shodil do jezera, to bylo pro mé vlastní dobro?" A dál na něho překvapeně zírala.

"Ne, už jsem ti stokrát vysvětloval, že za ten máslověj ležák mohl Sirius..."A nestihl to doříct, protože mu Lily skočila do řeči.

"Jeden stejnej jako druhej."Řekla, a dál na něho zírala s krutým výrazem v obličeji.

"A u toho jezera, to bylo nechtěně, neviděl jsem tě, nevěděl jsem, že stojíš za mnou." Konstatoval James. A omluvně se na ni usmál.

"No a, to na věci nemění můj názor, jsi jeden tupý frajer." Odsekla Lily.

"No mělo by, protože já nejsem tupý." zarazil ji James.

"Jo, a jak se to pozná, že liješ prvákům polívku do bot, když spí? Myslíš, že je ti vtipný? A chceš mi snad tvrdit, že nejseš frajer, protože pokud mi to tvrdit budeš, přibude k tomu ještě jeden výraz, a to lhář, a co je horšího? Vrah, nebo zloděj, co bude pak, uvědomil sis to?" Zeptala se ho Lily, už s klidnějším výrazem, ale její hlas se dále zvyšoval, až nabral neúnosnou hlasitost. Křičela.

"Prosím tě ztiš hlas, protože jinak ohluchnu." Napomenul ji James. "Trochu možná jsem, ale kdo není?" Zeptal se ji, teď pro změnu James.

"No přece já, nebo všichni ostatní, kdo nejsou frajeři, ne? Copak na tom záleží, kdo není. Záleží snad na tom kdo je frajer, ne?"Zeptala se ho Lily. Tahle debata byla absurdní. Baví se tu s Potterem o jeho nemyšlenosti.

"Jo jasně, máš pravdu, ostatně jako vždycky."Vzdal se James, a taky už se postavil, aby zaujímal, věrohodnější pozici oproti Lily.

"Můžu tě na něco pozvat, slečno Evansová?" zeptal se ji James. Lily jen na něho nevěřícně zírala.
"Co prosím?" Zeptala se ho.

"Jestli dovolíte, tak si dovolím tvrdit, že znáte obsah mé minulé věty natolik dobře, jako já. Tudíž svou větu nemusím opakovat, ne?" A usmál se na ni.

"Jo jasně," a taky přisoupila na hru 'Dáma & Pán'.

"A když dovolíte, pane Pottere, šla bych si lehnout, protože jsem ospalá a mezitím by, jste mohl taky tak dotřídit ty knihy." A chtěla odejít. Tentokrát ji to však James nedovolil. Chytl ji za ruku, a pevně ji stiskl.

"Pusť mne, vždyť to bolí... "Zavyla bolestí Lily. Možná to nebylo tak silně, ale bylo to rozhodně nepříjemné.

"Promiň, promiň, já sem nechtěl," ale to už Lily mizela mezi dveřmi. Tohle opravdu nechtěl.

###

Když došla do společenké síně naštvaně prošla mezi ostatními studenty, kteří se na ni překvapeně dívali, a vyšla nahoru do dívčího pokoje. Za vteřinu na to vešel do společenské místnosti James, a když došel ke stolečku, kde Remus se Siriusem hráli Black Jacka, zeptal se jich, jestli tu byla Lily.

"Jo, byla. Právě odešla do dívčích ložnic, a vypadala, že je pěkně naštvaná. Co si ji udělal?" Zašklebil se Sirius.

"To je přece tak jasné Siriusi, asi ji něčím naštval, ne?" Řekl Remus typem trpělivého otce.

"Ach bože... Remusi, to vím taky, že není naštvaná jen tak z ničeho nic, a tak se ho ptám, co ji udělal," a pobaveně se usmál.

"Já... n-nic." Koktal James.

"Jasně, jasně." Pokyvoval Sirius.

"Bohužel, ale nejsme tak naivní, abychom, si mysleli, že mluvíš pravdu." Řekl Remus.

"No tak dělej, vyklop to... dals' jí pusu?" Vyptával se Sirius zvědavě.

"Ne, jseš padlej na hlavu?"Nevěřícně na něho koukal James. "Jak bych to tak asi udělal?"Zeptal se ho.

"No to já nevím, ale to je přece tvůj problém, když po tom celou dobu tak toužíš, ne?" Zasmál se Sirius.

"Ha, ha, ha." Zasmál se s pohrdavou ironii James.

"Seš přece do ní zabouchlej, nebo ne?" Zeptal se, se zadržovaným smíchem Sirius. Nemusí všechno tak zveličovat.

James ho jen spražil nenáviděným pohledem, a vykročil směrem k ložnicím.

"A tak to dopadá, když má kamarád o kamaráda starost..." Ušklíbl se Sirius, ale Remus se neusmál.

###

Když Lily došla nahoru, začala se převlíkat a odešla do koupelny. Pustila si sprchu a nechala ze sebe smáčet zlost na jedno nejmenované konkrétní individuum. Vysušila si vlasy a přetáhla přes sebe její zeleňoučké pyžamo. Sedla si k oknu a zírala na školní pozemky, teda spíš jen tam měla směřované oči, ale její pozornost upoutala její myšlenková pochodeň. Myslela na to, co teď asi dělá Potter, jestli ještě pořád sedí v tom těsném kabinetu, nebo se teď hlasitě baví s těma jeho kamarádíčkama. Jak je nesnášela, všechny do jednoho, i když Remus byl jiný, takový víc normální, s Remusel se bavila, ale jinak byli všichni stejní... Všichni byli tak zlí ke všem. Tak nemorální. Říkala si v duchu, a musela se zašklebit, když si vzpomněla na tu černovlasou, hnědookou smějící se hlavu. Vypadal, jako by absolvoval cirkusové představení, v podobě klauna, akorát, že neměl červený nos, a růžové tváře, ale za to měl ten jeho okouzlující úsměv... 'Jak na to můžeš myslet?' Napomenula se v duchu. 'Jak můžeš říct, že má Potter okouzlující úsměv? Nejsi ospalá?'. Pak ještě myslela na zítřejší den, už se opravdu nemohla dočkat, až nebude v noci stíhat, aby mohla jít ještě v neděli na famfrpálovej konkurz. A proto vytáhla z tašky pergamen, a začala psát pojednání o Mátonohách a Krisničkách. Psala, a psala, až byla skoro u konce, v tom se dveře ložnice otevřely, a do místnosti vešly holky, smějící se něčemu, co buď nepostřehla, nebo neslyšela. Dopsala větu, s dobrým svědomím -alespoň něco mám- a zalezla do postele, dělajíc že spí. Nechtěla se bavit, o tom co se stalo, a už vůbec ne o tom co se stalo jim, protože vypadaly, že se asi dlouho na nohách neudrží.

"Viděla si, jak se tvářil?" Zeptala se ji pyšně Sarah. "Jsem přeborník, příště by si vážně mohl tu otevřenou pusu odpustit, mohla by mu tam vlítnout moucha." Řechtala se Sarah, a dívala se na sebe do zrcadla.

"Jo, příště si fakt musíte vsadit, třeba mu větší nervozita tu pusu zavře." Smála se Bell.

"Myslíš, že jo?" Zeptala se jí potom.

"Ne nemyslím," zakřenila se Sarah, a strhla z Lil přikrývku.

"Sarah Fashionová!" Zařvala Lily. Měla své kamarádky ráda, ale v určitých mezích byly, jak to říct přehnaně impulzivní.

"Ano, Lily Evansová?" Zeptala se Sarrah, a zářivě se usmála s výrazem: 'Copák děťátko'

"Proč si mi strhla přikrývku?"Zeptala se Lily, a Sarah se stačila přesunout o dva metry dozadu, a ukázat prstem na Bell, dřív, než se na ni Lily otočila.

"Já nic...to né já, to moje Shauma..." Kroutila se zavřenými oči hlavu a Bell vyprskla smíchy.

"Pojď sem, nebo špatně skončíš." Řvala dál Lily i když už se zadržovaným smíchem, za účelem, nezkazit si autoritu, které bylo i tak málo. Byla naštvaná na Pottera, mohla smíchy puknout z holek. Byla roztržená.

"Ani mne nehne," ale to se už válela na podlaze, jako by měla epileptický záchvat, protože se to tomu dosti podobalo.

"Jak si přeješ." Odvětila, a vybuchla smíchy, když viděla, jak se Sarah na zemi kroutí.

"Já jsem si nezačala..." Řekla pak ještě, a znovu se zachumlala do přikrývky, a usnula.

"Tak mi pomoz, zrádkyně jedna." Vyrazila ze sebe Sarrah a Isabella už z postele ledabyle máchla hůlkou a nepříjemné škubání na podlaze přestalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni, pokud si tady byl/a :))

Klik

Komentáře

1 MarryT MarryT | Web | 3. července 2008 v 10:19 | Reagovat

Pěkná kapitolka... Páni asi mám halušky, ale zdá se mi, že ti tu píšu skoro všude první komenty ;-) To je skvělý.... Fakt

2 Jaune Jaune | Web | 31. července 2009 v 21:12 | Reagovat

pěkný ;)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem