>Only the beauty<

22. května 2008 v 21:19 | Hannah x) |  Ty krásnější časy
>Only the beauty<

Bylo ráno. Letní vítr šlehal otevřenými okny do záclon a do pokoje doléhal zpěv ptáků. Dokonalá harmonie. Lily právě vstávala. Roztáhla záclony a vyšla na balkon, kde schovávala klec pro svou kočku. Vzala ji do ruky a vrátila se zpátky do pokoje. Kočku do klícky zavřela a zamračila se.
"To máš za to." Zamumlala a začala si do kufru skládat věci. Zítra jela do Bradavic a nemohla se dočkat. Stačilo by, aby se sbalila večer, ale slíbila matce, že se dnes ještě staví na Příčnou ulici a že do té doby bude mít sbaleno. Když s námahou kufr zavřela, začala se oblékat. Z toho, co si s sebou nebrala ji zbylo jen pár věcí, co se mohly nosit na veřejnosti a tak ji to netrvalo dlouho, vyšla z pokoje na schody a ucítila vůni vajíček.

"Budu potřebovat jeden kufr navíc." Oznámila matce, zasedla ke stolu a s nechutí se podívala na talíř. Vajíčka nejedla.
"Vyházej si ty nepotřebné krámy, co tam každým rokem vozíš, stejně jsou ti k ničemu." Odsekla ji Petunie podrážděně.
"A tebe se někdo na něco ptal?" Nadzvedla Lily obočí.
"Nebudeš jíst?" Zeptala se ji paní Evansová.
"Já vajíčka nejím, mami."
"Aha, máš sbaleno?"
"Ehm… Ano."
"Fajn, tak můžeme vyrazit."
Paní Evansová nastartovala jejich naleštěný kabriolet.
"Víš, Petunie velmi strádá." Řekla směrem k Lily.
"Strádá? A proč?" Lily si nemyslela, že by zrovna její sestra strádala. Petunie byla přece vždycky ta lepší, ta normálnější…
"Nechápeš, já ti taky závidím, že můžeš kouzlit… A ona je tvoje sestra. Straší sestra, ta ti to tím tuplem musí závidět. Rozdíl mezi mnou a jí je ten, že já ti to přeju."
"Díky mami…"

I když Lily tvrdila, že ty nové věci, co nakoupily na příčné se do toho jejího kufru už prostě nevejdou, Paní Evansová nemusela být čarodějka, aby to tam dokázala nasoukat.
Ráno bylo deštivé, a uspěchané. Na střechy Londýna padaly kapky ranního deště, který pokrýval celou Anglii. Lily vstala, a začala se oblíkat. Popadla hůlku svetr kufr a klec pro kočku. Sešla po schodech dolů, a rozhlédla se po kuchyni. Paní Evansová ukazovala na topinky a Lily si jednu vzala do ruky. Vyjeli asi kolem desáté, Lily pořád tvrdila, že to nemůžou stihnout, skoro měla pravdu, tak, tak stihla dát pusu matce, obejmout otce a projít přepážkou, aby to stihla. Projela přepážkou a naskytl se jí každoroční obraz na všechno, co měla ráda, na kamarádky a na zářivě červenou lokomotivu. Zanedlouho zahlédla v husté páře Isabell a Sarah. Usmála se sama pro sebe a zamířila k nim.
"Ahoj" Zamávaly na ni a běžely ji naproti.
"Ahoj" Odpověděla Lily a objala je.
"Dlouho jsme se neviděly." Podotkla Sar.
"No jo, ale zase se vidíme, takže si půjdeme najít místo ve vlaku a všechno probereme tam." Když Sarrah našla konečně volné kupé, zavřela za Isabell dveře a všechny tři si sedly.
"Myslíte že tento rok bude jiný?" To řekla Sarah, po dlouhé odmlce...
" Co prosím?" Zeptala se Lily.
"Jestli tento rok bude něčím výjimečný... " A opřela se rukou o bradu.
" Vždycky je to stejné. Nemáme ani na nic čas, pod hromadami úkolů." Zabručela Lily. Měla sice školu ráda, ale úkoly měla nerada.
"Pochybuju, že bude něčím jiný…"Pokračovala Sarrah. Ani nevěděla, jak moc se mohla mýlit.
"Na tebe jdou halucinace, nebo mluvíš z hladu?" zeptala se pobaveně Bella.
" Ale vůbec ne... já... jen sem si myslela... "
"Je poslední rok, copak si myslíš, že si poslední rok neužijeme?"Poslední slova zanikla, protože do kupé vešel James se Siriusem a Remusem v patách...
"Ne, Bello, nemyslím si to!" Odpověděla Lily a vzhlédla k Jamesovi.
"Aléé, to je milé překvapení... Evansová, a zrovna vedle mého kupé... Je to jen náhoda, nebo to byl tvůj cíl?" Zeptal se ji James s širokým úsměvem na tváři.
" Slyšelas to Sarrah? Já jsem kupé nevybírala." Zamračila se Lily. Sarrah se zabořila do sedačky...
"Nechcete něco přinést od támhle té baby támhle vzadu? Než sem dorazí, budeme v Prasinkách."Zeptal se jen jakoby James, a svou otázku směřoval spíš Lilyiným směrem.
"Ne, děkuji, ale než by ses s tím vozíkem sem došoural, umřely by, jsme hlady." Usmála se škodolibě Lily.
" To je škoda," řekl "tobě by se to předávalo obzvlášť hezky." usmál se na ni.
" Pokud bych si to od tebe vůbec vzala. Nesnaž se, nevzala." Lily se podívala na ostatní.
A Sirius se umíval od ucha k uchu..." Myslím, že v tom tak trochu plaveš." Zasmál se Sirius...
"Plavu v tom už několik let, ale zatím jsem udělal jen dvě tempa. A ona mi nechce hodit záchrannou vestu." Stěžoval si James. Lily se zasmála.
"No jo, kdybych nějakou měla… "Nedořekla Lily.
"Tak by, jsi mi ji hodila." Usmál se James.
"Vedle, tak bych ji pověsila na hřebíček a s úsměvem bych se dívala, jak se topíš."Ušklíbla se a Sirius Jamese odvedl dřív, než mohl něco namítnout.
"To bylo docela slušné, loni to trvalo třicet devět sekund. Letos Třicet sedm... " Řekla Sarrah a Lily po ní hodila mikinu.
"Zrádče. Ty si na mě vsázíš."
"Jo." Přikývla Sarrah a Balla ji znechuceně podala tři srpce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni, pokud si tady byl/a :))

Klik

Komentáře

1 MarryT MarryT | Web | 3. července 2008 v 10:03 | Reagovat

Fakt pěkný, vidět věci z jejího pohledu... Mno, a James se nikdy nevzdá ;-) Pěkná kapitolka ;-)

2 passia passia | Web | 13. srpna 2008 v 0:58 | Reagovat

8-D super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem