>Unavoidable accident<

23. května 2008 v 18:15 | Hannah x) |  Ty krásnější časy
>Unavoidable accident<
"Evansová, jdeš zejtra na famfrpálový komkurz?" zeptal se James u snídaně následujícího dne.
"Takovou potrhlost si snad nemůžu nechat ujít, ne?" Zakřenila se Lily s velkým ironickým úšklebkem. On se ji odváží oslovit? Na jednu stranu musela uznat, že se vlastně nic nestalo, na druhou stranu to byl Potter.

"Skvělé!"Zajásal James, a Siriusovi se pohnuly koutky úst...
"Teď ji jen dobře naladit. Už úplně vidím tvé myšlenkové pochody." Zasmál se…
"Tse ty o mých myšlenkových pochodech vůbec nic nevíš." Protestoval James.
"To je možná pravda, ale vím, co si myslíš o támhle té." Řekl Sirius a ukázal ukazováčkem na Lily.
"No, jo, taky bych věděl…" Prohlásil Dvanácterák a podepřel si bradu. "Ach ty ženský." Polovina ženského osazenstva se po něm otočila.
"Ach ty mužský Jamesi, ach ty mužský." Připomněla mu Lily, která se na něho ani nepodívala. James ztuhl. Slyšel dobře? Oslovila ho Jamesi?
"No nic, už půjdu. Musím dodělat ty úkoly." Řekla Lily, a tak, nevěděla proč, ale chtěla se smát. Zadržovala to, ale nedalo ji a usmála se...
"Jasně, jen běž." Odpověděla Sarah, ale nezvedala se ze židle."Musím, ještě něco zařídit."Řekla ještě a taky se usmála. Odešla...- vystihující věta...
Lily vyšla směrem ke dveřím, a cestou se ještě podívala na Jamese, který ji pohled oplatil, a 'zářivě' se na ni usmál. Ona, ale ne, zavraždila ho pohledem, ale neodtrhla se od jeho pohledu Lily byla otočená hlavou na Jamese, a tak si nevšimla, že jsou před ní dveře. Otočila hlavu asi centimetr před dveřmi, ale nestačila zareagovat. Narazila do nich hlavou, a ty ji odrazily na zem, takže tam zůstala ležet. Ani se nepohnula, jak zadržovala smích. Na hlavě se jí každou vteřinou zvěčňovala boule, ale zabránit tomu nešlo...James se k ní rozběhl v domnění, že je v bezvědomí, ale když ji uviděl jak se směje začal se taky smát, a pomohl jí na nohy. Ona s poděkováním vstala. James jí pořád držel za ruku, ale šlo vidět, že si to vychutnává. Spokojeně polknul a pohledem propaloval Lilyinu ruku. Jak už to bývá, hned mu ruku vytrhla. Isabella se zasmála,
"Teď bych vážně měla už jít." Řekla Lily.
"Můžu tě doprovodit?" Zeptal se jí James.
Šlo vidět, že o tom Lily hluboce přemýšlí. Ale odpověď měla připravenou hned od začátku.
"Hmm, ne." Odsekla Lily, a odcházela. James ji však doběhl.
"Ale Lily, přece mi nezkazíš radost... " Škemral.
"Asi ano, vadí?" Otočila se na něho Lily se zlostným pohledem na tváři.
"Dobře, uznávám. Omlouvám se, stačí?" Optal se jí James." Zas tolik se nestalo, ne? Vždyť ani nevím, co jsem ti přesně udělal."
"Nevíš, nevíš." Odpovídala ještě s váženým klidem Lily, teď však byla už naštvaná, tak se na něho rozkřičela. Kde se to v ní všechno bere. Jakoby si všechno hromadila. Všechno za ty roky trapných okamžiků a nepříjemných chvílí.
"Celý život mě jen otravuješ, deprimuješ, provokuješ, já nevím co ještě. Teď však máš nějaký 'nóbl' den, že přijdeš s omluvou? Co se stalo? Kdo tě k tomu dokopal, Black, Remus, nebo někdo jiný, no?"
"Já." odpověděl James trochu nesví. Proč se vždycky rozkřičí. Proč, kdyby jí to mohl vysvětlit. Vždyť nic špatně neudělal. Choval se k ní, jak k ostatním a všechny ho vždycky přijaly s otevřenou náručí. Je sice pravda, že Evansovou miloval, ale to nebyl zas tak velký rozdíl. Možná právě proto ji měl rád." A mohla by si ubrat na decibelech? Prosím." zeptal se James.
"Ne, nemohla. Stejně už odcházím." A odešla.
Nikdo už se ve Velké síni nesmál, až na Severuse. S Lily se sice už dlouhou dobu nebavil, ale jak doháněla k šílenství Pottera se mu zatraceně líbilo. Koutky úst mu vibrovaly, jako by je zasáhl elektrický proud.
James tam jen stál, a vzpamatovával se ze všeho." Provokoval?" Ptal se sám sebe." Neee, to není možné."... Řekl si pak, a odešel pryč. (N/A: To 'Neee' bylo takové to Ne, jako když něčemu opravdu nemůžete uvěřit. Něčemu, čemu jste nikdy nevěřili. No nevím, jak to popsat.)
Lily v té chvíli procházela hradem do společenské místnosti. Prošla právě kolem kabinetu McGonagallové a viděla že z něj někdo vychází. Byla to holka, a tak přistoupila blíž. Ta 'holka' se na ni otočila a usmála se. Lily sice neměla chuť, se usmívat, ale pohled na tu dívčinu, ji vrazil úsměv do tváře. I kdyby nechtěla.
"Ahoj, ty jsi tu nová, nikdy sem tě tady neviděla." Zeptala se ji Lily.
"Ano, přestoupila jsem z Americké školy ve Phoenixu a právě mě McGonagallová zařadila." Začala horečně vysvětlovat naučenou historii. A znovu se usmála. Měla blonďaté copky spletené podél krku, nic moc dlouhé. Trochu menší než Lily, ale také ve školní sukýnce a košili. Proudila z ní radostná a šťastná nálada, kterou jste podlehli hned, když jste ji uviděli.
"Jmenuji se Summer, a ty?" Optala se ji Summer. Nejistě si Lily prohlížela. Jestli všechno půjde tak lehce, tak má po starostech. Přinejmenším na rok.
"Lily, těší mě." Taky se usmívala."Do jaké tě přiřadila koleje?
"Do Nebelvíru."
"To je dobře, já jsem totiž taky v Nebelvíru." Přikývla Lily.
"Opravdu, to je úžasné." Usmála se, ještě více, Summer, pokud to bylo ještě možné. Musela se usmívat. Věděla to až moc dobře…
"A do jakého chodíš ročníku?" Vyzvídala ještě Lily, ale přála si jedinou odpověď, ta holčina ji byla sympatická.
"Do sedmého, myslím." Zaváhala Summer, ale pořád se usmívala.
"Ještě lepší," usmála se Lily." Pojď, provedu tě po hradu." nabídla se, a vyrazila ke společenské místnosti.
"Ták jo." Souhlasila a taky se vydala za Lil.
"Jak dlouho už tady jsi?" zeptala se ji Lily.
"Od dneška, přijela jsem až dnes v noci."
"Tak to ti ukážu pokoj, protože jako právoplatný student Nebelvíru a sedmého ročníku budeš spát se mnou...a...však uvidíš..."Usmála se zase Lily.
"Meadow grass." Řekla Lily na Buclatou dámu, která ji v okamžiku otevřela vchod do útulné místnosti.
"Tak, tohle je společenská místnost. Tam vzadu, nahoru, doprava jsou ložnice dívčí. Pochopitelně nahoru doleva ložnice klučičí. Pochopila?" Zeptala se Lily.
"Ano, díky moc." Odpověděla Summer, a svalila se do nejbližšího křesla. "Jsem unavená, asi si půjdu vybalit. Řekla Summer.
"Půjdu s tebou. Ať se tady neztratíš?" Lily byla udivená, jak moc se s tou cizí holkou baví.
Když holky ukončily vybalování, začala si lily dokončovat úkol.
"Opravdu nechceš pomoct?" Zeptala se ji Sum už asi posté.
"Ne, díky. Ještě asi dvě věty a už to mám." Odpověděla Lily, a dloubala nad dvěma větami.
"Co třeba: Její účinky mají významný vliv na lidský organismus." Zeptala se ji Summer, ale pořád ten úsměv jako smille.
"Jak víš o čem píšu?" Zeptala se ji Lily, "vždyť jsem o tom nemluvila, ne?"
"Nó, nemluvila, ale vidím zkrs papír, když ho máš proti slunci, ne?"
"Jo, pravda..." Usmála se Lily, a dopsala větu.
"Mátonohy se taky vyznačují zápachem zasmrádlé vody." Dořekla Summer.
"Přesně tak." A odložila brk.
"Co budem dělat teď ?" Zeptala se Sum.
"Asi tě ukážu hajnému. Stejně sem mu slíbila že se u něho stavím, když to půjde. Sice bych tu měla ještě tady ty úkoly, ale ty počkají. Konec konců máme tu Isabellu, ne?" Usmála se vítězně Lily.
"Kdo je Isabella?"
###
"BTW. Co Sarah?" Optal se James, když seděl u oběda s Remusem.
"Co je s ní?" Nechápal Remus...
"Jen se nedělej..." Křenil se James.
"Nechápu..." Byl pořád mimo.
"Ale, na jaké jste 'cestě' ?" A nahodil úsměv.
"Cestě? Jaké cestě? " Optal se ho Remus, ale už mu to začalo docvakávat.
"Ach jo, Remusi, tak se trochu odvaž, nemusíš se jen vázat na knihy a školu, ne?" Protočil James panenky.
"Jdi někam...do Pardubic..." poslal ho Rem.
"Pro vidličky?" Zeptal se ho nadšeně James... (N/A: Tohle by pochopila jen moje spolužačka, které jsem vyprávěla jednu historku. No prostě se mi nechtělo hledat žádné anglické město, ve kterém je blázinec. Neříkám že v Pardubicích je blázinec...je to tolik složité...:)) To prostě...nechte to plavat...)
"Ne, do blázince, Jamesi, do blázince...nebo někam jinam. Vyber si sám co je tobě příjemnější..." Zasmál se Remus…
"Děsně vtipný Reme, děsně..." Pravil James.
###
Isabella byla v knihovně s Sarah, a tak tam šly i Lily se Summer, neboť Hagrid nebyl doma...
"Ahoj Lily." Odpověděly holky unisono.
"Ahoj, tohle je Summer." Odpověděla Lil, a až teprve teď se zvedly jejich oči na Lily, a z Lily na tu Dívčinu s košilí vytaženou ze sukně...
"Ahoj...já sem Sarah." Představila se Sarah, "A tohle strašně hodné stvoření, které mi mimochodem dá opsat úkoly, se jmenuje Isabella..." Usmála se Sar, a ani se nepodívala na Bellu.
"Na to zapomeň Sarah, ty je dáš opsat mě. Stejně je už tu půl dne píšeš, ne?" A Taky se na ni nemínila podívat.
"Ale, dá, ona si to rozmyslí." Usmála se zase Sar, "A co, že jsem tě tady ještě neviděla, a to jako že moje oči vidí všechno... " A pohlédla kousek dále na Remuse, který se na ni usmál, ale dál se věnoval knize.
"Heh...jasně, hlavně to co chce, že?" Smála se Lily, " Přistěhovala se z Ameriky až sem...tak buď na ni hodná...je to nejmilejší stvoření které jsem kdy viděla..."Odpověděla Lily. A Summer se na ni překvapeně podívala.
"A co já Evansová..."Ozval se za regálama... hlas Jamese... James? V knihovně? Bylo by na místě se zahihňat.
"Ty nic, Pottere, tebe jsem totiž v životě vidět nepotřebovala, zato tohle optimistické stvoření ano." zašklebila se na něho Lily.
"Myslíš mne?" Zeptala se Summer.
"Jo, tebe..." Usmála se Lily.
"Ále , kohopak to tu máme? Že by další tvář?" Zeptal se James. "A jak se to krásné stvoření nazývá?"
"Summer," Odpověděla Sum, a taky se usmála, ale víc na to individuum za ním. A jé, pomyslela si, plán se nám pomalu drtí. Všechny ty komplimenty. Jí přece žádné komplimenty nepatří… Tohle byla zajímavá škola.
James
"Sirius..."Odpověděl ve stejnou chvíli jako ona, vecpal se před Jamese a podal ji ruku.
"Těší mě..."Zasmála se Summer.
"Ta otázka nebyla položena na tebe Siriusi," Řekl se smíchem James. Lily zamyšleně vyšpulila rty. Tohle se jí nelíbilo. Jestli padne do další z Blackových pastí, nikdy si to neodpustí.
"Ne? Mě se zdálo, že si mluvil o mě..." Zeptal se s vážným pohledem, ale v duchu se smál...jak jinak, že jo.
"Siriusi, nemluvil sem o tobě, ale tady o Summer." Odpověděl s úšklebkem, bez žádné ironie James.
"Ne, to se pleteš, o ní jsem mluvil já. Ty máš tady Evansovou." Usmál se na Sum. Tak tohle bude těžké, běželo jí hlavou. Tohle bude sakrramentsky těžké.
"Tse...čím dál tím líp. Slyšela si ho sama. Mám tebe Evansová." Řekl ji a rozpřáhl ruce a zavřel oči, jako by čekal,
že ho obejme. Místo toho mu Lily dala do náručí knihy se slovy:
"Bifluj se, a spi dál..." A podívala se na Sum, jestli už nehodlá jít, jelikož se tam bavila se Siriusem.
"Jo, jasně...už jdu, tak… zatím Siriusi..."A odešly spolu na jednu z vynikajících večeří...
###
Další den na to se konal Famfrpálový konkurz, ale týdny plynuly dál. Nechtěly se zastavit. Ale přece se kapínek zpomalily, a to měsíc před Vánocemi, a to se konalo famfrpálové utkání, poslední v tomto roce. Venku už mrzlo, a tak se fanoušci řinuli jako dav v zimních čepicích, šálách. Bohužel, to neplatilo pro hráče, kteří měli jen teplou mikinu a tenounký plášť, protože by jim to zavázelo v letu. Lily právě kráčela s Jamesem bok po boku na hřiště za hluku fanoušků.
"Drž se Lily," Popřál ji James. Podruhé ji řekl Lily, nemohla tomu uvěřit. A navíc nechápala, jak se k tomu rozhodl zrovna teď, v tuto nerozvážnou chvíli. Úplně ji vyhodil z duševní rovnováhy, která kolísala na ostří nože.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikni, pokud si tady byl/a :))

Klik

Komentáře

1 MarryT MarryT | Web | 3. července 2008 v 10:32 | Reagovat

Další super kapča, dokonce jsi tam už přidala tvou AUTP ;-) Pěkný a zase první koment ;-)

2 passia passia | Web | 29. srpna 2008 v 23:45 | Reagovat

super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem