>Tarnation!…just it! 1/2<

20. července 2008 v 17:15 | Hannah x) |  Ty krásnější časy
Tak lidi, dávám tu slibovanou kapitolku k časům...Jako je to fakt dlouhé. 6 A4 a něco v wordu. dvakrát tak dlouhé, než ostatní...Takže si toho trochu ceňte. Prepáč to je poslední k časům. Možná. Buť přidám jednu k Late love, nebo k Bridge of depression, nebo k časům, ale ples tam ještě nebude. Na to jsem moc mrcha...:D Ale nebojte. Možná sem dám ples ještě o prázkách. Tak se mějte lidi a omlouvám se za sekání stránky. Radši sem dám videa z youtube...;) Ale poslední věc sem dám skvělou muziku z House MD. Jedna z nejlepších písniček...první serie...The Who - Baba O'Riley. A upozorním, že jsem to musela dát na dvakrát, protože článek může mít minimálně 20000 znaků...To je poprvé, co s tím mám problém...Kurňa...:D


>Tarnation!…just it! 1/2<

Lilyan Evansová seděla na posteli a zadumaně na mě civěla, jak si oblíkám suchý oblečení skládající se z hábitu a kostkovaný sukně, držíc kytici růží v ruce.
"Lily…?"
"Lily…?"
"Evansová?"Už jsem skoro křičela, ale reakce připutovala dříve, než jsem očekávala.
"Táhni Pottere." Za zlatý prachy, ale jako fakt.
"Lily, až tak hrozně na tom snad nejsem, ne?" Řekla jsem pobaveně a ona se mi ještě omluvila…Tak je na tom fakt hodně hůř, než jsem myslela. :D
"Jo, promiň…" A zase na mě civěla, jako bych byla nějaký alien.
"S kým jdeš na ples." Řekla jsem a volila slova, i když otázka byla poměrně velice jasná. Ta se na mě podívala ještě divněji a pak mírně zrudla. Ještě kapku a mohla by se rovnat se svými vlasy. Řekla pouhá dvě slova a čekala na mou okamžitou reakci.
"S Johnem Milhausem." A zahleděla se z okna.
"COŽE? S tím Milhausem? S Johnem Milhausem? S Mrzimorským brankářem?" -komentovala jsem snad všechny, jo všechny zápasy, která v tomto školním roku byly. Není se čemu divit, že se mi ty jména vryly do paměti. Už jenom kvůli profesorky Mcgannagalové.- Vyjukaně sem na ni hleděla.
"Jo…" Řekla neurčitě a podívala se na mě, jak jsem tam seděla oči vytřeštěné a pusou otevřenou.
"Ó můj bože. Tak to bude s Jamesem peklo, až se to dozví…" A těžce sem se svalila na postel.
###
"Siriusi?" Zeptal se ho, jeho nejlepší kamarád, když ležel na posteli, zadumaně hleděl do nebes s rukama za hlavou.
"Hm…?" Odpověděl nepřítomně a ani se na něho nepodíval. A James to konečně vybalil. To, co mu dělalo největšího brouka, z těch brouků v hlavě.
"Co cítíš k Summer?" Byla to otázka položena na faktech, takže to nemohlo podhlehnout. Říkal si James ale neusmíval se, jelikož na tom nic směšného nebylo, a kdyby se měl smát, to by musel jít na ples s Evansovou.
"Co?" Zeptal se a vytřeštil na Jamese oči.
"Ptal jsem se dost jasně Tichošlápku. Tak se nedělej a vyklop to." Zeptal se trochu podrážděně James a dál si navlíkal suché ponožky.
"Já nevím…co mám vyklopit…" Dodal urychleně poslední slova, ale James se mírně usmál. Docílil toho, čeho chtěl. Chtěl, aby nad tím jeho kamarád přemýšlel, ale i tak věděl, že nad tím přemýšlí tu dobrou věčnost, co tady leží -už převlíknutý- .
"Jasně…"
Btw/between/ →in Sirius's head.
Je to teprve pár dní, možná jen dva. Fakt to nepočítám. Od toho, co nám všem řekla to tajemství, co jak bylo vidět to jedno tíživé ráno, vyžíralo zevnitř. Ne, že by mi to vadilo, chápu, že za to Sum nemůže, ale mám takový divný pocit, že to není všechno, co by nám měla říct. Nevím, co by nám měla říkat. Ale to její chování. Jednou je taková normální, podruhé je nějaká divná, zrovna jak jsem se s ní srazil. Ty její změny nálad. Předpokládám, že to s pubertou jen těžko mohlo souviset. A ještě tu bylo něco. Něco, co jsem nikdy nezažil. Ale věřím, že to, snad, časem pochopím. Něco, co mě dělalo plným…
"Hele, nech si to…" Řekl Sirius a dál hleděl do nebes.
"Ale no ták. Neměl si od tý doby žádnou jiou. Už dva měsíce. Nejseš nemocnej? Či…" S pokračováním věty si dal na čas." Zamilovanej?" A u posledního slova se už neudržel a tlemil se na všechny strany. Sirius se na něho podíval jako oběť, která hodlá zavraždit vraha. A jeho opětovné:
"Nevím…" a James se spokojeněji, než kdy před tím usmál.
"Jistě." A teď se na něho nechápavě podíval Sirius.
"Nevíš, co si o mně myslí?" Zeptal se svého kamaráda a bedlivá diskuze pokračovala dál, ale tahle otázka zaskočila Jamese natolik, že se rozesmál. Protože když se díváte na svého kamaráda, se kterým hned něco vyvedete, a je strašně vážný a probíráte tu jeho kamarádku z jinačejší strany, tak to prostě asi neudržíte. A jeho vážný, smutný pohled vás dostane hned na poprvé.
"Co je?" Zeptal se ho překvapený Sirius.
"Nic…" Vydala ze sebe James v závějích smíchu.
"Aha…Tak jo, mě taky nic není." Dodal ještě, ale James mu odpověděl, už uklidněně se slzami v očích.
"jo tak to kamo fakt nevím. Jako si její kamoš, ale podle mě k tobě nic jinýho necítí. Vždyť ani nevidí tvoje zamilovaný pohledy." /nebo nechce vidět/ uvažoval nahlas James.
"Jak zamilovaný pohledy? Já se na ni nedívám zamilovaně." Vyděšeně se na Jamese díval a on využíval spokojený úsměv.
"Ne, vůbec ne…Ví to celá škola, ale vy dva to nevidíte…" Řekl James a spokojeně se uchechtl.
"Nevím, co vy vydíte, ale mezi náma nic není…" Řekl Sirius a odkráčel na večeři…
"O tom vůbec nepochybuju…" Řekl James a nasadil tvář zmučeného štěněte…Evansová už s někým jde…no holt, co nadělat. Doufám jen, že to bude někdo nevýrazný…to by pak nebyl problém…Jak ošklivě se mýlil…
###
"Sirie?" zeptala jsem se ho, když jsem do sebe ravala kus dušený mrkve. /Nevím, mám se ještě ptát? /
"Hm…?" A dál na mě civěl.
"Co je ti? Seš nějakej divnej." Odemě to sedí, když jsem dnešní ráno byla uplně out. A poté příhodě ráno. A předvečírem ráno se všichni dozvěděli, že mám sestru a šílenou, čistokrevnou, masovražednou matku. Ale co, otázka je otázka.
"Hm…nic." A dál na mě civěl, ale když si všimnul mého zkoumavého pohledu, tak tím svým uhl…co s ním kruci je…No nic…A dál jsem přežvykovala tu odpornou dušenou mrkev.
"Sirius je osmalý, viď kamo, ale neboj zejtra bude už OK…" Poněvač se měl zítra konat školní maškarní ples, ne že bych mu to přála, ale velice by se hodilo, aby se hodil marod. To bych tam potom nemusela jít… ;) No jo…Je ze mě pěkná mrška…:D
"Dobrou Summer." Odpověděli oba, a já jen neurčitě kejvla hlavou, jakože rozumím a taky přeju. James pak prošel kolem Lily bez nějakých jiných připomínek než:
"Dobrou Lily." A odešel se Siriusem do ložnice, kde ho zanechal. Pak se vrátil ještě do společenky, aby pozval nějakou holku na ples. Takových se po hradu potulovaly stovky, dobře tak desítky. I tak vybral jednu z těch hezčích. Lucy Persnovou. Která se zajíkla radostí, že přece jen půjde na ples, a to ještě se samotným Jamesem Potterem. Mezitím jsem se s Lily vrátila do ložnice, kde jsem usnula dřív, než by někdo stačil odříkat deset ovčáků…:D
Ráno jsem se probudila děsně brzo, za čož jsem byla děsně ráda. Jelikož jsem ještě stihla zabalit dárečky, které to ještě nezažily a kouzlem je poslat k postelím jejich vlastníkům…
"Sum…Sum…Summer…vstávej, jsou Vánoce…" Křičela na mě Lily a dočkala se mého nesouhlasného zamručení. Asi jsem zase usla…oOmg…Hodila po mě polštář a jediný co se ozvalo bylo druhé nesouhlasné zamručení…
"Summer!" Zaječela na mě Lily a já vyletěla z postele jako buldog, napaden blechou. Akorát, že jsem se nezačala drbat, ale nevybrala jsem dopad nohou na něco kluzkého. Byl to malý balíček. Uklouzla jsem a nohy mi podjely a já se jebla hlavou do kraje dřevěné postele. Cestou jsem ještě stačila zachytit něco, asi ty záclony, nebesa se tomu říká a strhla jsem je s sebou dolů. Takže pohroma hned na Boží hod…supér…
"Uuuuaaa!!!Kerej vůl sem tu postel stavěl…Jestli nějaký skřítek čičlověk, tak ho uškrtím." Zahřměla jsem a jukla sem na smějící se Lily. V tom se ozvalo hlasité PRÁSK.
"Volala jste paní?" Zeptal se domácí skřítek v podivně oblečeném povlaku na polštář.
"Co?" Dívala jsem se na něho. "Tady děláš?" Znělo to dost vystrašeně na to, aby Lily dostala další zával smíchu…To si s ní vyřídím…
"Valala jste mě paní…" Opakoval skřítek.
"Ou…Asi?" znejistěla jsem, vůbec mě nenapadlo, co bych po někom Takovém chtěla.
"Tak v tom, jestli dovolíte, budu dál chystat Vánoční slavnost." A s dalším prásknutím zmizel. Já se furt dívala na místo, kde byl naposled, ale pohled mi spadl na smějící se Lily, která se ke mně přiřítila a zeptala se.
"Je ti něco?" Ale já jsem zamručela jen něco, jakože nic. A ona se vrátila zpět a já jsem taky začala rozbalovat dárky. Popadla jsem zkraje hned ten největší. Si fandím. :D a roztrhla balící papír před tím, než bych si prohlédla od koho je. Uvnitř byla obrovská krabice převázaná mašlí a dopis.
Ahoj Summerinko. Doufám, že jsi v pořádku dorazila a že dorazila i Mia. Nebyl čas napsat a ani možnost. Protože jsem neviděla tvoji sůvku. A tak jsem to poslala po sově, kterou jsem potkala někde na New Yorském eveňů…Omluv mi to slovo, to víš tvá stará babička neví jak se to píše Anglicky. Tady v Americe tomu říkáme ulice, ale jak tam u vás, jen odhadem můžu vědět. Tak jsem poslouchala Anglické zprávy a brzy to odkoukala…;) jinak dávejte na sebe pozor a ty hlavně na Miu. Však víš, tady u mě byla pořád venku tak ji zkus uhlídat. No a poslední věc mi leží na srdci. Posílám ti malý dáreček. Doufám, že se ti bude líbit. Mimochodem, má velice zajímavou packu…:o)
Se srdečným pozdravem tvá babička Mary
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni, pokud si tady byl/a :))

Klik

Komentáře

1 Dincie Dincie | 27. července 2008 v 11:50 | Reagovat

Teda...ty to ale napínáš.......S mrzimorským brankářem,jo ? Tak to mě ani nenapadlo....:-) Skvěle...už se těším na ten ples....:-)

2 passia passia | Web | 2. září 2008 v 15:46 | Reagovat

juu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem