>The second life 1/6<

30. listopadu 2008 v 21:18 | Hannah Christopherová |  Ty krásnější časy

Tak jsem se odhodla a napsala jsem jednu část z poslední kapitolky. Zní to divně, ale příští týden píšeme ze šesti předmětů, a to se to prostě musím našprtat. Takže nezbylo moc času. Musela jsem to teda rozpitvat na tři dílky. Abych pravdu řekla, nic jsem nepitvala. Další dvě ještě nemám hotové. takže více keců nebudu psát, bo jsem se ještě nebyla umýt a moje mamka by zase nejspíš vyváděla. Takže tak no. Btw. dala jsem do menu galérku, tak se mrkněte. ;)
Pa zlatka užijte si posledních 2, 45 hodin listopadu...:)

>The second life 1/3<

Byla neděle, když mne Pomfreyová pustila z ošetřovny. Postupem času jsem se už zotavovala a chodit jsem mohla normálně, ale o berli. Holky nevěděly, že mne Pomfreyová pustila, takže jsem si mohla vychutnat moment překvapení. Připadalo mi to jako staletí, co jsem tady procházela naposled. Měla bych být asi šťastná, ale já jsem vůbec šťastná nebyla. Na tuhle chvíli jsem se těšila celou dobu, co jsem ležela na nemocničním lůžku a teď? Teď jsem se bála vstoupit do velké síně. Šla jsem dřív, protože přece jenom byl můj pohyb ještě zpomalený, ale i přes to jsem se dostala do Vstupní síně brzo. Chvilku jsem ještě čekala před velkými dveřmi, ale táhlo mě to tam nepředstavitelnou silou vzpomínek, které jsem nemohla odolat.


Zítra už v téhle místnosti bude mnoho malých stolečků, na kterých budou čisté papíry k vyplňování. Ale teď tady ještě byly čtyři dlouhé kolejní stoly a jeden profesorský, kolmý na kolejní. U učitelského stolu seděla jen Rolanda Hoochová a Křiklan, který si nabíral na talíř slušnou porci bramborového salátu. Vstoupila jsem a pomalým krokem se vydala k Nebelvírskému stolu. Nebylo tady moc lidí, asi ještě bylo opravdu brzo. Ale to mi absolutně nevadilo, alespoň jsem se mohla pořádně nejíst. Nevěřili by, jste, jak je strava na ošetřovně hrozně nezáživná. Pomalu jsem si sedla někam doprostřed a natáhla se pro topinku a burákové máslo. Přede mnou se objevil hrneček a tak jsem si nalila dýňový džus. Usrkla jsem. To blaho. Ten dobrý pocit z dobrého jídla a pití se mi rozléval žaludkem až do končetin. Tomu se říká nabírání energie. Rozhlédla jsem se kolem, až moje zornice narazily na pomeranč. Natáhla jsem se pro ně a začala jsem ho loupat. Beznadějně. Přemýšlej, řekla jsem sama sobě a v tom mi to došlo. Jsem přece čarodějnice, no ne? Vytáhla jsem hůlku a za necelou půl vteřinu ležely na stole dvě hromádky. Slupky a dužnina. Tak alespoň něco by, jsem nezapomněla. Řekla jsem si sama pro sebe a sáhla pro pomeranč. V tu samou chvíli se od dveří ozval hluk, měla bych spíš říct smích. Zvědavost od přírody mi nedala, abych se tam nepodívala. Stočila jsem teda svůj pohled od pomeranče na skupinku mladých lidí, která si to šťastně mířila ke mně. Nic mi nebránilo v úsměvu.

***

Nikde nikdo. Všude jen samé bláto a stromy. Zašustilo křoví a z něho vystoupila krásná zelená…kniha? Co je to za blbost…?

"Uaa." Sirius se s jekotem probudil. Tohle se mu, od toho co se začal učit, stávalo pořád. Sice se začal učit včera, ale to už vědět nemusíte. Posadil se na postel a promnul si oči. Všiml si, že mu po spánku stéká kapka potu. Tak tohle se mu nestávalo. Ale nepřekvapilo ho to. Zvedl se a odešel do koupelny. Dneska byla neděle. Jestli se dneska nenaučí zbylých třicet devět knih, tak si asi vyzvedne z banky slušnou sumu a promluví si s Brumbálem. Samozřejmě potají. Když už byl oblečený - zvolil bílou košili, nebelvírskou kravatu a černé stereotypní kalhoty, nakonec si vzal černé sako- tak se šel podívat, kolik je vůbec hodin.

"Sakra…" Ulevil si. Bylo půl osmé. Byla sice neděle, ale třicet devět knih se nepřečte za jednu ležérní hodinku. Popadl svou tašku, ale pak si uvědomil jednu závažnou věc. Kde je James? Rozhlédl se a až teď ho spatřil na, jeho posteli, jak se kření.

"Děje se něco?" zeptal se. James byl už převlečený, a vypadal, že se dobře, a dlouho, baví.

"Vůbec nic Siriusi." Zašklebil se.

"Jasně." Sirius se urazil, vola z něho dělat nebudou…

"To jsi na tom tak zle?" Zeptal se James.

"Nevíš jak moc…" zamumlal a sedl si na postel naproti Jamesovi.

"Promiň, brácho, ale opravdu nevím, jak ti pomoct. Ale teď už pojď, jinak nestihneme scuka s holkama." Řekl, čímž Siriusovi nijak nepomohl. Ale on to ani nečekal. Jemu se prostě pomoct nedalo.

Sešli do společenky, kde už holky nervózně pošlapovaly.

"No kde jste?" Zeptala se Lily.

"Sirius měl zlý sen…" Prohodil James, ale jakmile zachytil Siriusův pohled, tak zmlkl.

"To máme všichni." Řekla Bella.

"Jo, jenže ty se už učíš na OVCE od minulých prázdnin, ne-li od začátku prvního ročníku." Řekla Sarrah pobaveně a chytla se Remusovy ruky.

"No dovol. To že nejsem tak líná, jako ty, neznamená, že jsem šprtka." Ohradila se dotčeně Bella, a za společného smíchu vešli do Velké síně, kde jejich smích utichl, jako mávnutí kouzelného proutku.

***

Lily ke mně přiběhla první. Má nejdelší nohy. Pomyslela jsem si. Zasmála jsem se nad tou představou. Lily z nich byla nejmenší.

"Jak to, že tě pustila?" zeptala se.

"No…ona nikdy neřekla, že mě nepustí na zkoušky. Řekla jsem ji teda, ať mě pustí. A jako že na tom jsem dobře, tak ať jdu, ale před tím, než odjedu z Bradavic, mám ještě přijít na prohlídku. Mimochodem, že mám nádhernou hůl." Zeptala jsem se jí nadšeně. Byla hnědá s červenými proužky.

"Nádherná…" Odsekla Lily a obrátila oči v sloup. Mezi tím, sem přišli i ostatní. Nějak jsme se pozdravili a oni zasedli ke snídani. Já jsem jen dojedla pomeranč a po chvíli jsme promluvila k Lily.

"Smím tě o něco poprosit?" Zeptala jsem se.

"Hmm?" Řekla Lily s plnou pusou.

"Nauč mě prosím praktickou část." Poprosila jsem ji. "To víš, když jsem ležela půl roku na posteli, tak to asi bude trochu problém." Řekla jsem.

"Neštvi mě. Ty máš za sebou víc praktické části, než my všichni dohromady." Zabručela Lily, ale po krátkém smlouvání jsme se domluvily na odpoledne. Dopoledne věnujeme asi přípravě v podobě testů. Bella se Sarrah se k nám přidají a kluci až v odpolední části. S výmluvou- Bude to zábavnější…

***

Přes celý den se dělo jen jediné. Napětí, stres, studování, a praktická zkouška. A hned na druhý den to dalo všechno do hromady zkouškový týden. Nic zábavného to nebylo.
Stolky ve Velké síni byly malé jen pro jednoho. To velmi zkomplikovalo možnost opisování, ne-li rovnou znemožnilo. V pondělí byly zkoušky z Přeměňování- dopoledne a z Lektvarů- odpoledne. Přeměňování byla pohodička. Taková ta ideální doba. Na lektvarech to bylo horší. Od přírody jsme na lektvary levá. Ale myslím, že vzhledem k mému nadání, jsem to celkem zvládla. Praktická část ale nebyla nic moc, no řekněme si to po pravdě, byla to propadovka. Počítám tak T. Barva mého lektvaru doušek živé smrti měl místo temně černé, světle modrou. Myslím, že jsem tam dala moc kůže z hřímala, nebo co se tam dává…Po zkouškách jsme se pak dřeli nad knížkami z Obrany až do toho, co jsme usnuli. Hned druhý den jsme měli na plánu Obranu a pak se to dělilo. Lily šla na věštění z čísel spolu se Sarrah a s Bellou, a Jamesem jsme šli na Kozelné formule. Sirius s Remusem pak šli na Bylinkářství. Kouzelné formule pak doháněli všichni, až na Jamese a mě, takže my jsme měli ve středu o půlnoci astronomii. Zívali jsme jak klaun, do kterého házíte balónkami. Dopoledne jsme měli Čtení z run- všichni. A odpoledne, jak už jsem říkala, měli kouzelné formule. Ve čtvrtek jsme měli praktickou část z Obrany a Péči o kouzelné tvory. A v posledním dni konečně byl pátek, jsme měli Bylinkářství, až na Remuse a Siriuse, kteří šli na věštění z čísel a odpoledne jsme- Já a James měli Věštění z čísel a ostatní Astronomii o půlnoci. Troufám si tvrdit, podle toho jak vypadali, když přišli, že na tom nebyli o nic líp než my. Tohle byl rozvrh. Neplánovali jsme ho my. Rozdělení bylo podle počtu zájemců na onen předmět. A jelikož my všichni jsme hodlali jít na ministerstvo, tak jsme měli stejné předpoklady, i když Sirius měl tu těžší příčku. James by sice nemusel mít ani jeden předmět, kromě astronomie, ale nechtěl zůstávat pozadu, a navíc chtěl se o sebe postarat. Alespoň to tak vysvětloval. Stačilo umět létat, a přiznejme si, to mu šlo více než dobře i bez věštění z čísel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dincie Dincie | 1. prosince 2008 v 18:28 | Reagovat

Prosím,prosím,ať ty zkoušky udělají...ať se dostanou tam, kam si přejí...ještě mi tam, ale trošku chybí něco mezi Siriusem a Summer...snad se polepšíš...doufám, že ho vezme na milost...když se tak snaží...;-))

pěkná písnička a jako vždycky nádherný lay... Design by Hannah je design by Hannah!!!   :-D

2 CiHaLeMa CiHaLeMa | Web | 1. prosince 2008 v 20:23 | Reagovat

ahoj na blogu si sa pytala ze preco mam najskor druhu cast az potom prvu k zaskodnicke...

asi to tak budem robit stale... najskor citaj 1/2 a na konci tej casti najdes odkaz na druhu cast... preto to tak robim :D

paa :))

3 passia passia | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 17:54 | Reagovat

neviem cim to je, ale toto sa mi citalo lahsie ako ta kapitola predtym mozno to bude tym, ze tam lezala na tej osetrovni a tuna uz sa hyala a nieco sa dialo alebo nevim, ale kazdopadne ten siriusov sen bol bohovsky som sa natom upln rozrehotala heh tesim sa na dalsie casti aj ked ma mrzi, ze su posledne fnuk

4 Fuensanta Fuensanta | 4. prosince 2008 v 6:57 | Reagovat

dajte hlasy najkrajsim modelkam v sutazi miss model na mojej stranke . hlasovanie je neobmedzene....

finalistky

http://www.beauty.estranky.cz/clanky/miss-model/missfinalistky

tu hlasujte

http://www.beauty.estranky.cz/clanky/miss-model/sympatiamodel

5 Monika-Hermi Monika-Hermi | Web | 6. prosince 2008 v 12:13 | Reagovat

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem