>The second life 3/6<

15. prosince 2008 v 18:34 | Hannah Christopherová |  Ty krásnější časy

Tak jsem to konečeně dopsala. V minulé kapitolce jsem vám do komentářů napsala, že se to nějak nechtělo vlézt do třech částí, a tak jsem to dala do sedmi...:) Já za to nemůžu. Tady máte 3 a dnes ještě přibyde 4. A v týdnu by se to mělo všechno posbírat. Nevím jak je to možné, ale ve wordu to má 14 stránek. Neukamenujte mě. Já za to numůžu...
Ten podtitulek je trochu divný, ale což. Užijte si to.
Mějte se lidi... :*
Adminek...

>The second life 3/7<


Podtitulek: Malý plánovaný dívčí výlet

Týden ubíhal jako myš před stovkami dravých koček. Bylo ráno a středa se přehoupla na čtvrtek a čtvrtek na pátek a byl tu den poslední. Den odchodu, den večírku, den poslední 'šance'. Nemyslela jsem si, že bych mohla v posledních dnech něco změnit. Bylo příliš pozdě na to si něco namlouvat. Šla jsem právě na snídani. Vedle mě šla Lily a zbytek naší skupiny. Došly jsme až k dlouhému stolu a usadily se někam doprostřed. Dneska jsem si vybrala míchaná vajíčka, ale nevím, jestli to bylo mým špatným výběrem, nebo tím, že byla fakt hnusná, jsem se v nich pouze rýpala. Po nějaké době jsem toho znuděně nechala a zvedla jsem se.

Holkám jsem řekla, že jdu do knihovny. Ale doopravdy jsem chtěla nejdřív jít na ošetřovnu. Vydala jsem se teda cestou po mramorovaném schodišti. Zahnula jsem doprava a vyšla po schodech do třetího patra, kde se nacházela ošetřovna. Šla jsem pomalu, nespěchala jsem. Měla jsem tolik času, kolik jsem chtěla. Bohužel to nebyla až tak pravda. Měla jsem toho dneska velmi hodně, ale nic z toho bych nechtěla uspěchat. Zvlášť ne návštěvu na ošetřovně. Jen z jediného prostého důvodu. K žádnému jinému léčiteli jsem jít nehodlala, takže to záleželo na mém budoucím zdraví. Pokud vůbec bude nějaké budoucí zdraví … Šla jsem pomalu, až jsem došla k dvoukřídlým dveřím a otevřela jsem je. Nikdo uvnitř nebyl. Nikoho jsem tu taky nečekala. Zaklepala jsem na kancelář. A Pomfreyová vyšla.

"Tak slečno, už jsem myslela, že se nedostavíte." Pokárala mě. Měla jsem přijít před odjezdem. A je před odjezdem? Je, tak ať zbytečně nekecá.

"Hm." Odbyla jsem ji a posadila se na lůžko.

"Takže teď si lehněte na břicho." Poslechla jsem ji a ona mi přejela hůlkou po zádech. Poté mávla hůlkou ve vzduchu a z ničeho nic se jí objevil v ruce rentgen mojí páteře. Zamrkala jsem, abych zahnala myšlenky, a zaujatě jsem se na ten kus papíru podívala.

"Myslím, že když nebudete plavat nějaké tři měsíce a nebudete zbytečně máchat rukama, tak se vám ta páteř zpraví." Řekla nakonec. Pomalu jsem vydechla. Všechna nervozita ze mě opadala. Posadila jsem se a postavila na znovu vyléčené nohy.

"Díky." Řekla jsem. "Asi se už neuvidíme, takže sbohem." Pozdravila jsem a ona jen kývla a odešla do své kanceláře. Vzdychla jsem a vzala jsem do ruky hůl. Pomalu jsem se vydala ke dveřím a zase je za sebou zavřela. Teď jsem chtěla jít do knihovny. Nejspíš vám jistě došlo, proč zrovna do knihovny. Pro většinu studentů je to jen místo plných zaprášených a často čištěných knih madame Pinceové. Jenže já jsem nebyla většina studentů.

Pomalu, velice pomalu, ani nevím, kde se ve mně vzala ta trpělivost se nerozběhnout, jsem kráčela velice známou cestou do knihovny. Vyšlapanou generacemi studentů. Když jsem stála před dveřmi, chvilku jsem zaváhala, ale jen jednu nanosekundu. Více rozhodně ne. Vešla jsem a zavřela jsem za sebou dveře. Procházela jsem regály, a zastavila jsem se u C5, pomalu jsem se přibližovala k místu, které až do teď změnilo můj život. Místo, kde jsem potkala přátele. Pokud nepočítám Lily. Smutně jsem se podívala na místo, kde seděla Sarrah. Vedle ní seděla Isabela a o dvě místa dál Remus. A zamnou stál James a Sirius. Stála jsem na úplně stejném místě. Otočila jsem se a snažila si vše představit do detailů. Nevím, jestli je moje představivost tak živá, ale moje naděje na lepší fantazii se zhroutily, když promluvil kluk, kterému jsem se celou tu dobu dívala do očí.

"Vzpomínáš na lepší časy?" Zeptal se Sirius. Neodpověděla jsem otočila jsem se zpátky a pokračovala jsem v cestě. Udělala jsem dva kroky, když mě najedou zastavil proud myšlenek. Je to jediná možnost. Pouhá tahle, více už nedostaneš. Pomalu jsem se otočila došla jsem zpátky k němu.

"Musíme si promluvit Siriusi." Požádala jsem a prosebně jsem se na něho podívala. Náš krátký rozhovor ale utnul příchod Sarrah.

"Summer, jdeš?" Zakřičela na mě ode dveří. Sklonila jsem hlavu. Nadechla jsem se.

"Jo." Moje naděje se zhroutily jako domeček z karet. Obešla jsem ho a s hrdě vztyčenou, vyrovnanou hlavou jsem vyšla ven z knihovny, kde na mě čekala Sarrah. Přála jsem si toho hodně? Nebo prostě nemůžu být úplně šťastná? Zanechala jsem těchto pochmurných myšlenek a vydala
jsem se zpátky k společenské místnosti.

"Můžeš na chvíli počkat, prosím?" Zeptala jsem se ji a nečekala jsem na odpověď. Zahnula jsem doleva a hned pak doprava. Sarrah mi tak, tak stíhala.

"Co chceš od Mcgonagallové?" Zeptala se mě a popadala dech, když jsem se zastavila před jejím kabinetem.

"Nic." Řekla jsem prostě a rozhlédla jsem se kolem. Jeden pohled na všechno okolo mi stačil.

"Tady jsem vycházela." Vysvětlovala jsem ji. " A tady šla Lily, když jsme se poprvé potkaly." Řekla jsem a Sarrah chápavě kývla.

"Tak to já jsem Lily poznala poprvé, když jsme jeli spolu na lodičkách, ještě s Bellou, v prvním ročníku. Velice nás zaujal Hagrid, tak něják jsme se pak daly dohromady. Když to tak musím říct. S Bellou jsem se znala už dlouho. Bydlela ve stejném městě, jako já." Začala vyprávět Sar.

"Bydlela?" Zeptala jsem se nechápavě.

"No jo, její rodiče se pak o jejích, Hm… devátých narozeninách rozhodli přestěhovat na sever." Vyvětlila.

"Aha…" Kývla jsem hlavou. "Tak, můžeme jít." Vydaly jsme se cestou zpátky, až jsme se dostaly k velmi buclaté dámě v mini růžových šatičkách se sklenkou vína v ruce. Prošly jsme portrétem a vešly jsme do poloprázdné společenky. Taky bych mohla říct poloplné, ale má pesimistická nálada mi to nedovolovala.

"Ahoj. Tak co, můžeme vyrazit?" Zeptala se Lily.

"Jo, žádný problém. Jenom se zajdu převlíknout." Odkráčela jsem tedy do ložnice a oblékla jsem si žluto-zeleno-oranžové letní šaty. Moje boty s Mickey mousem tomu dodávaly 'zajímavý' efekt. Neřešila jsem to a popadla jsem kabelku. Vyšla jsem a pořád nepřesvědčená jsem se Lily zeptala.

"Opravdu chcete zmeškat oběd?" Zeptala jsem se.

"Jasně. Večeře je stejnak lepší a na večeři má každým rokem Brumbál proslov." Odsekla netrpělivě Bella a postavila se. Měla taky šaty. I když jsme měly šaty všechny. Mě prostě věci někdy nedochází.

"No tak fajn, pojďme." Pobídla jsem je a vytlačila jsem Lily ze společenky.

Když se za námi zavírala velká dubová brána, tak jsme už byly dobrých deset metrů od Bradavic. Směrem k bráně, která hlídala školní pozemky. Měly jsme namířeno do Prasinek. S úmyslem strávit poslední den spolu u Třech košťat, procházkou po vesnici a nákupech po obchodech. Mia s námi nebyla. Proč to mi nevysvětlila, asi chtěla být na hradě. Něco na tom bylo. Vždyť je to ještě dítě. Teenager, co by jste čekali.

"Mimochodem, kde teď budeš bydlet Lily?" Zeptala se ji Sarrah.

"No vzhledem k tomu, že Jamesovo famfrpálové družstvo sídlí v Londýně, stejně jako ministerstvo, tak jsme si mysleli, že si něco mešního koupíme tam." Řekla Lily a to mě zaujalo.

"Vážně? Taky jsem nad něčím podobným uvažovala." Řekla jsem ji.

"No a nechceš bydlet u nás?" Nabídla se Lily, jako by už měli dohodnutou smlouvu. Zvedla jsem obočí do výšin.

"Ha, ha, ha Lily. Teď ale doopravdy. Musím si něco koupit už alespoň z principu." Vysvětlila jsem. "Mia bude ke mně nejspíš jezdit na prázdniny. Teda doufám…" Zadrhla jsem se pobaveně.

"No nic, to se teď nebude řešit." Řekla Lily.

"No bude se to řešit, až nám přijdou výsledky zkoušek." Prohlásila Bella a tím jsme toto téma uzavřely, teda prozatím.

Pomalu jsme docházely k Prainkám, už byl slyšet cinkot zvonků u dveří.

"Tak kam nejdříve?" Zeptala jsem se. Shodly jsme se na Třech košťatech, a tak jsme vpadly nejdříve tam. Když jsme, asi po hodince vyšly, bylo už nesnesitelné vedro. Slunce bylo v pravém poledni.

"No řekla bych, že když jsme teď pily, je nejlepší čas to něčím zajíst." Oznámila Isabela a vydala se k jedné z mnoha restaurací ve vesnici.

"Oukej."


Po obědě jsme se zašly podívat do medového ráje, kde jsme potkaly Lauru. Jen jsme ji pozdravily a vydaly se dál. Přes Taškaře až k obchodu s módním zbožím, kde jsme si, všechny vybraly tričko. Rozhodly jsme se totiž, že budeme na dnešek sladěny. Všechny jsme měly černé trička se stejným potiskem. Akorát rozhodovala délka rukávů a druh výstřihů. Mimochodem já jsem si vybrala tílko s širokými ramínky a výstřih do U. Když jsme nakoupily vše, co jsme potřebovaly. Ne, že by jsme něco z toho potřebovaly... Tak jsme se zašly projít k Chroptící chýši a přes louku jsme to vzaly zpátky do Bradavic. Bylo právě půl třetí, když jsme vešly na Bradavické pozemky. Nešly jsme rovnou do hradu. Holky se chtěly ještě rozloučit s šafářem.

"Ahoj Hagride." Pozdravila Lily, když jsme ho navštívily u jeho hájenky.

"Nazdar holky, tak co, už jste sbalené?" Zeptal se.

"Ještě ne." Přiznala Sarrah.

"Přišly jsme se rozloučit Hagride." Vypravila ze sebe Lily.

"To jste hodné. James tu byl s vostatníma už v pondělí." Řekl a přívětivě se na nás usmál.

"No nic, tak se mějte, a nezapomeňte mě
informovat vo všech změnách ve vašich rodinách." Řekl a mrknul na Lily. Lily se jen ušklíbla a objala Malého obra (Znáte tu knížku?). Pokud se tomu vůbec dalo říkat objetí. Hagrid nás ale popadl všechny a asi by nám přelámal páteř, kdyby nás včas nepustil.

"Ještě se uvidíme Hagride." Řekla Lily a měla pravdu. Vydaly jsme se směrem k hradu. Lily už začínala být nervózní. Ještě večeře, jenom večeře…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dincie Dincie | 17. prosince 2008 v 19:10 | Reagovat

To je krásné...konečně je Summer aspoň částečně šťastná...něco mi to připomíná...nechceš si taky zajít na "letní" nákupy ? :-D Krásně promyšlené..to s tím jak se poznaly...taky mi to něco připomíná...;-)

Báječné...prosím, prosím ať si se Siriusem ještě stihne promluvit....nemůžeš ji přece nechat jen tak...aby si to aspoň nevyříkali....:-))

2 passia passia | E-mail | Web | 17. prosince 2008 v 19:17 | Reagovat

zaujimava cast taka da sa povedat, ze smutna chcelo by to trochu action, ale snad sa dockam v inej casti 8-D

btw to jak nema plavat kvoli tej chrbtici neni to divne? ja som myslela, ze plavanie je pravezene na chrbticu dobre

3 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 18. prosince 2008 v 20:29 | Reagovat

Passia: Já to neřeším. Já tam píšu co mi, s prominutím, vleze na mozek, takže bych ty moje kecy moc neřešila..:)

Např: Jak jsem si vymyslela, že vidí smrt to byla taky blbost jak Praha...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem