>The second life 4/6<

15. prosince 2008 v 21:00 | Hannah Christopherová |  Ty krásnější časy

A další část :).

>The second life 4/7<
Podtitulek- Monolog Albuse Brumbála


"Za chvíli to začne. To nemáme šanci stihnout." Vyčítala si, že si dala o zákusek víc a teď díky tomu musela více spěchat. Nemyslela jsem si, že by, jsme to nestihly. Myslela jsem si, že jestli nás takhle bude Lily táhnout dál, tak tady zhebnu. A navíc tam ještě budeme čekat.



Vešly jsme do Velké síně právě včas, když se začala podávat večeře. Bylo sice na večeři trochu brzo, ale poslední večeře měla trvat trochu déle, díky monologu Brumbála. Posadily jsme se a nabraly jsme si jídlo. Byly čtyři. Po večeři se zvedl Brumbál a všichni ztichli. Jídlo zmizelo a nahradily je prázdné stoly. Rozmáchl se pažemi, jakoby chtěl celou síň obejmout.

"Tak milí studenti. Je zase konec školního roku. Pro některé, roku prvního, pro některé, roku posledního na této škole. A je čas, abych vyhlásil výsledky vašeho celoročního snažení. Takže Famfrpálový pohár letos vyhrál NEBELVÍR se 456 body. Na druhém místě se umístil ZMIJOZEL se 423 body. Na třetím místě je MRZIMOR se 375 body a na čtvrtém místě je HAVRASPÁR se 342 body. Výborně Nebelvíre. Prosím povstaňte a madame Hoochová vám předá Famfrpálový pohár." Naše mužstvo i ženstvo se zvedlo. Lily se celá rudá postavila a vedle povykujícího Jamese a jeho skupiny se nechala unášet k pedagogickému stolu. Hoochová Jamesovi pogratulovala a Mcgonagallová se taky přidala. James zvedl pohár nad hlavu a od našeho stolu se ozval řev. Všichni chtěli ještě víc vzbudit pocit výhry, který byl ale už dávno vzhůru.

"Takže pokud přičteme tyto body do školního poháru, tak jestli mě ještě slouží vnitřní kalkulačka," pár studentů se, se zmateným obličejem, otáčelo na své kamarády" tak se to má takhle- Na prvním místě se umístil NEBELVÍR se 765 body. Na druhém místě MRZIMOR se 697 body za ním ZMIJOZEL se 674 body. Na čtvrtém místě se umístil HAVRASPÁR se 663 body." Všichni od našeho stolu nadšeně povykovali za příchodu famfrpálového družstva. Havraspár tentokrát ani neotevřel pusu. Příští rok snad budou lepší. Ale to já už nebudu moci posoudit. Tlaskala jsme spolu s ostatními. Myslela jsem, že jestli ještě chvíli budu tleskat, tak mi na rukou vyraší puchýře.

"Jsem rád, že se někteří z nás dobře baví, ale chtěl bych ukončit můj proslov." Řekl Brumbál a všichni ztichli. "Mějte se všichni tak dobře, jak jen to půjde. A s některými se tu v Září zase setkám. S některými se ale tímto loučím. Ať se vám splní vše, co si budete přát. Je jen na vás, jak svůj život prožijete. Nemá smysl si nic nalhávat. Jdete do reálního života a tam je vždy všechno jiné, těžší…" Tímto ukončil svůj dlouhý monolog a my jsme se nechaly unášet proudem do naší společenské místnosti.

Když jsme došly do společenky, Lily jí jenom proběhla a vylítla nahoru do ložnic. Tak jako Sarrah. Já jsem se podívala na Isabelu a naráz jsme se ušklíbly a padly do křesla. Na to jsme měly, po dnešním dnu, nárok. Na chvilku odpočinku. Za půl hodinku jsme se ale zvedly a odplahočily se do ložnice za holkama.

Když jsme vešly, jediné, co jsme viděly, by se dalo popsat jediným slovem: Chaos.

"Lily, kde jsi?" Zeptala jsem se, celkem zbytečně.

"Tady…" Zakřičela ze skříně.

"Víš, jak jsem ti říkala, že mám tu úžasnou fialovou sukni?" Zeptala se.

"Jo, vím."

"No tak ji nemám. Prostě tady není." Vyštěkla naštvaně Lily a zdrceně si sedla na postel.

"Jseš si jistá?" Zeptala jsem se.

"Jo. A ty ji taky ve skříni nemáš…" Trvalo mi celkem dlouho, než jsem pochopila význam jejích slov. A když jsem je pochopila, pochopila jsem, jak zoufalá Lily musí být, když už prohledala i naše skříně.

"Tak si pujč něco ode mě." Nabídla jsem se.

"Tak jo." Řekla Lily a vrhla se k mé skříni. Za necelých pět vteřin vytáhla červené riflové tříčtvrťáky.

"Co tyhle?" Zeptala se. Mávla jsem rukou, že klidně. Odkráčela ke své posteli a začala se do nich soukat. Pak se prohlídla a oblíkla si tričko. Rukávy balónkové a výstřih taky do U. Pak zapadla do koupelny a už jsem ji neviděla dalších patnáct minut. Pět minut jsem ležela na posteli a dalších deset minut jsem si hledala kalhoty. Došla jsem k poměrně stejnému závěru, jako Lily, akorát že byly normální riflové barvy.

"Lily, ostatní tam taky potřebují jít." Zabušila jsem na dveře koupelny.

"No jo." Křičela Lily a za pět minut skutečně vylezla. Nezkoumala jsem, co má na sobě a zapadla jsem do koupelky. Vysvlékla jsem se a zapadla jsem do vlažné sprchy. Pouštět si horkou by bylo v této roční době na kolaps srdce. Vylezla jsem jak nejrychleji to šlo a kouzlem jsem si vysušila a zároveň i rozčesala vlasy. Oblékla jsem si tričko a tříčtvrťáky jsem si sepnula černým opaskem. Lehce jsem se nalíčila, jako obvykle. To znamenalo černou tužku, řasenku lesk atd… Vyšla jsem a oblíkla jsem si ponožky a navrch jsem si zavázala boty s Mickey mousem. Rozhlédla jsem se kolem. Sarrah si zapínala poslední sponku na svém ohonu a potom hledala ve skříni nějakou mikinu, kterou by si dala na tričko s křidélkovými rukávy a výstřihem do V. Kalhoty měla dlouhé, šedé, úzké rifle. Isabela byla sladěna do fialové. Fialové kalhoty a bílá mikina. Vlasy si nechala rozpuštěné.

Vytáhla jsem ze skříně černou mikinu s kapucí, ale bez zipu. Natáhla jsem si ji, a v tu chvíli jsem spatřila Lilyin účes. Něco tak originálního jsem snad v životě neviděla. Roztřepený drdol, ve kterém byly dvě čínské hůlky. Mikinu zjevně nehledala. Když už i Sarrah našla šedou mikinu, odbíjelo sedm. Tak je fakt, že jsme to stihly tak, tak, ale zato my s Bellou jsme si ještě odpočinuly.
Sešly jsme dolů. Uvnitř společenky bylo hodně lidí. Ale pouze jeden se ke mně přihnal. Ne že by někdo oceňoval velkolepost ticha.

"Kam jdete všichni?" Zeptala se mě Mia zadýchaně. "Všude se to snažím zjistit, ale nikdo mi nic nechce říct."

"Fajn, ale nikomu nic. Jdeme na rozlučák, takže ty teď tady počkáš a uvidíme se zítra ráno, ano?" Zeptala jsem se ji a podezřívavě jsem přivřela oči.

"Cože? Já tam nemůžu?" Byla zjevně překvapená.

"Budeš tady ještě pět let, takže tebe se zjevně rozlučkový večírek netýká. Až budeš v sedmém ročníku, třeba se tady taky najdou nějací organizátoři, kteří by byli ochotni večírek uspořádat." Řekla jsem a rukou jsem utnula další rozhovor na toto téma.

"No tak si to užij." Zamumlala uraženě a odešla. Puberťák…

Rozhlédla jsem se a všimla jsem si, že James stojí na stole a hledá neexistující ticho, které se najednou zrodilo, když James zařval.

"Tak děcka jdeme. Rozdělíme se na čtyři skupiny. V každé musí být jeden z nás čtyř, takže proto čtyři. V první budu já, Lily, a například ještě Laura s Deanem. Po nás půjde Remus se Summer, a vy dva. Po nich půjde Peter s Bellou a Francisem. A nakonec půjde Sirius se Sarrah, Monicou a Joem. Dobře?" Zeptal se a ostatní kývli. Lily jen zakroutila nevěřícně hlavou. Překvapeně se podívala na Sarrah. Jejich oční kontakt jsem ale zpozorovala až později.

"Summer?" Zeptala se mě a přistoupila ke mně blíž.

"No?" Zamumlala jsem neurčitě.

"Víš, nechtěla by si jít místo mě, já bych chtěla jít s Remusem." Řekla. Nepřítomně jsem kývla a dál sledovala Lily, jak se postupně protahuje otvorem v portrétu. Jediné, co jsem poté viděla, bylo její mrknutí. Komu ale patřilo. Zmateně jsem se rozhlédla a zjistila jsem, že příčina toho všeho stojí vedle mě. Nechápavě jsem se na ni podívala. Nevinně se usmála a odcupitala za Remusem. Byla jsem mimo, ale tajně jsem doufala, že to ne mě nebude poznat, když obličej skryju za masku s neutrálním úsměvem.

Postupně se tady vylidňovalo. Každá skupinka šla co pět minut. Takže do dvaceti minut jsme byli na řadě. Šli jsme chodbou, až jsme narazili na kamennou zeď, před kterou se Sirius zastavil. Třikrát přešel kolem a myslel jenom na Jamese, po chvíli se objevila měděná klika a postupně se začaly rýsovat rysy dřevěných dveří. Vzala jsem za kliku a otevřela jsem dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dincie Dincie | 20. prosince 2008 v 17:47 | Reagovat

Krásné!!!! Bezva, že nebelvír vyhrál...:-D Těším se na ten večírek...to je zvláštní s tou sukní...jenom doufám, že jí ju nešmajz nějaký domácí skřítek......:-D :-D :-D Určitě Sarrah s Lily chtěly aby byla Summer se Siriusem....:-)) doufám, že se nepletu...:-D ale když jo, tak se nechám překvapit o co vlastně jde...:-D krásná kapitola...:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem