>The second life 5/6<

16. prosince 2008 v 13:30 | Hannah Christopherová |  Ty krásnější časy


Tak další, co dodat. Snad jen prosím komentáře. :)

>The second life 5/7<
Podtitulek- Tři krát kolem zdi


Lily prošla portrétem a spokojeně se usmívala. Chytla by se Jamese za ruku, ale on měl plné ruce krabic s jídlem a ona měla pod tričkem láhev nějakého alkoholu, jakého, radši nezkoumala. Chodili dlouho, alespoň se to dlouho zdálo, když jdete pomalým tempem. Za nimi se zanedlouho objevili Remus se Sarrah a ostatní. Došli je skoro na konci jejich poutě. Když se James zastavil, tak položil krabice na zem před nějakou zdí a obrátil se na Lily.


"Tak Lily, velkolepost dnešní akce leží na tvých krásných…ehm… bedrech." Prohlásil vážně James

"Máš za úkol třikrát přejít kolem zdi a myslet přitom na místo, jaké chceš, aby se objevilo za tou zdí. Na místo, kde budeme pořádat večírek. Takže nezapomeň na bar. Na taneční parket, stolečky, podium pro kapelu…"

"My máme kapelu?" Podivila se Lily.

"Ne, ale máme tohle." Řekl James a vytáhl multifunkční kouli o poloměru asi pět centimetrů.

"Co to prosím tě je?" Zeptala se nedůvěřivě Lily.

"Tohle? To je tajemství našeho úspěchu. Má to čtyři funkce. No možná by se našly i další, ale ty
čtyři jsou hlavní. Tak zaprvé je to…"

"To můžeš dovykládat potom, za chvíli je tu i Peter." Přerušil ho Remus.

"Fajn, takže nezapomeň na bar…"

"Já vím, Jamesi, to už si říkal…nepodceňuj mě." Řekla Lily a prošla tři krát kolem zdi. Výsledek nemohl být lepší."

***

Když jsem otevřela dveře, tak jsem mohla omdlít úžasem, mohla, ale to neznamenalo, že jsem omdlela. "Netušila jsem, že máme na hradě takovou večírkovou místnost." Podivila jsem se nahlas.

Sirius se zasmál. "Nemáme, máme jen komnatu nejvyšší potřeby." Když jsem se podívala kolem tak jsem zjistila, že stojím na tanečním parketu. Byl z tmavé dřevěné podlahy. Celý nábytek tady byl laděn do tmavého dřeva. Po pravé ruce byl obří bar. Po levé straně bylo asi sedm malých stolečků a přede mnou bylo podium a pod ním dlouhý stůl, na kterém teď Lily vybalovala jídlo a ostatní vybalovali pití u baru. Od nejrůznějších zákusků po slané pečivo. Celý sál mohl mít asi dvacet metrů čtverečních. Nevím, kdo využije takový velký prostor, ale musím uznat, že každičký kout byl vytopený do příjemné teploty. Ani chladný, ani horký.

James teď umísťoval na pódium malou kuličku. Z té dálky to vypadalo, jako tenisový míček. Přišla jsem blíž a uslyšela jsem Jamese, jak vysvětluje Lily, co ta věc všechno umí.

"Tak jak už jsem říkal, za prvé je to něco jako malý reproduktor s ohromným zesílením a všemi písničkami, které si můžeš jen přát. Za druhé je to něco co se dá nádherně schovat před učiteli. Míček. Za třetí je to granát na jedno použití. Potom z něho nemáš nic. Naštěstí jsme přišli na to, jak se to vyrábí, takže nemáme problém se zbytečným zničením…"

"Na co proboha potřebujete granát." Zhrozila se Lily.

"Na co? No na sázky. Odjistit a kdo dál dohodí. To víš, nikomu z nás se nechtělo dvacet metrů běhat a zjišťovat kdo hodil dál. Takže když ti to udělá v zemi díru, tak to lehce poznáš." Vysvětloval James, tomu jsem se upřímně zasmála. Lily se ale nesmála vůbec.

"Víš, ale že je to životu nebezpečné?" Zeptala se ho nevěřícně.

"Vážně?" Zeptal se James naoko překvapeně.

"To mě nenapadlo." To jsem se ale už rozchechtala. Jeho udivený ironický škleb tomu jen pomáhal. Lily ho naštvaně bouchla pod žebra.

"Fajn, zhebni si, ale neotravuj mě, až budeš mrtvý." Řekla, ale pak to nevydržela a koutky úst ji povolovaly.

"To bych si nikdy neodpustil." Ušklíbl se James a pokračoval ve svém monologu.

"Takže za čtvrté je to kyslíková bomba. Takže když nemáš po ruce hůlku a někdo tě honí a je poblíž voda. Tak vytáhneš tento zobáček a strčíš si ho do pusy. Geniální."

"A velice nepravděpodobné." Doplnila ho Lily.

"No to byly pouze čtyři funkce." Bránil se James. " Za páté je to taky účinné sedativum. Odjistíš, hodíš a v okruhu deseti metrů se uvolní sedativní výpary a ty klimbáš jako prase, které se přežere. Za šesté je to taky světlo. Zmáčkneš tohle tlačítko a v asi dvaceti metrové vzdálenosti je vidět jak za bílého dne. Taky to umí udělat chemickou mlhu, takže tě to bezpečně kryje před nějakým nebezpečím. Užitečná mudlovská hračka. Asi jediné, co jsem se naučil používat z jejich světa. Pokud nepočítáš výtahy a trezory." Řekl James.

"Jasně." Řekla Lily.

"Takže Lidi." Zahájil večírek Remus.

"Dobře se bavte. Jídlo i pití je tady a alkohol je v baru, kde se za chvíli přemístím. Takže Jamesi…" James kývnul a ukázal hůlkou na kouli. Ta se zvedla do vzduchu a vysunula miniaturní nožičky. Poté pomalu dosedla a začala hrát hudba. Remus odešel k baru a Sarrah šla za ním. Ostatní se rozpustili a já osobně jsem si šla sednout k jednomu stolečku. Před chvílí jsem jedla i pila. Neměla jsem teď chuť na nic. Stále mi vydržel můj, teď už zas neutrální, úsměv.

Po nějaké té minutce ke mně přišel zadýchaný Remus.

"Nazatančíš si?" Zeptal se. S úsměvem jsem přijala. Hrála poměrně rychlá hudba. Nevím, jak je na tom má páteř. Jestli vydrží tuto noc, tak vydrží už všechno. A taky že vydržela. Když už uběhla asi hodinka od zahájení, tak jsem už seděla u baru a popíjela jsem vodku. Myslím, že to byla vodka. V alkoholu jsem se moc nevyznala. Byla to teprve první sklenička. Ale pila jsem jí už patnáct minut. Tančila jsem zatím jen s Remusem a Francisem. U ostatních jsem se vymluvila na bolest nohy, která se nedostavila. Právě ke mně dolehla pomalá hudba, a když se smíchala s utahanými nohami, a alkoholem v krvi, vyšlo mi jen jediné řešení- Spánek… Usnula jsem na baru jako hadrová panenka v kočárku tříleté holčičky. Nevím kolik uběhlo reálného času, ale připadalo mi to, jako jedno zavření a otevření víček. A taky to tak bylo. Nade mnou se skláněla Isabela.

"Co ty tady?" Zeptala se ne zrovna moc šťastně.

"Piju." Řekla jsem.

"Já myslím, že nepiješ. Myslím, že spíš." Řekla.

"A co ty. Co ti chybí ke štěstí?" Zeptala jsem se ji.

"Pár let navíc tady." Řekla. Něco takového jsem čekala.

"Jo. Taky bych to brala." Požádala jsem si dvě skleničky čehokoli a Remus nám je podal.

"Tak na Bradavice." Připila jsem si s Bellou a kopla do sebe skleničku bezbarvé tekutiny.

"Na Bradavice." Kývla Isabela a vypila obsah své skleničky taky. Zašklebila se a polkla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dincie Dincie | 20. prosince 2008 v 18:06 | Reagovat

Nepřestáváš překvapovat...:-)) :-)) :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem