Leden 2011

Kapitola dvacátá: Bolesti

29. ledna 2011 v 9:49 | Hannah Christopherová |  Malá holka z Kruvalu
Kapitola dvacátá: Bolesti

McGonagallová mi zadala, abych dělala výpisky z knih, které si vyberu v její knihovně. Schválně jsem si vybrala ty knihy, které budeme letos ještě potřebovat a probírat v přeměňování, abych si tím alespoň nějak ušetřila pozdější práci. Říkala, že mám psát tři hodiny a pak můžu odejít. Myslím, že mě považovala za dostatečně spolehlivou, aby mě nemusela hlídat, a tak po půlhodince odešla. S každou kapitolou jsem si popsaný list okopírovala hůlkou a pečlivě skládala na hromádku pro pozdější vlastní využití. Připomínalo mi to mou oblíbenou sbírku lektvarů. Ani mi to nevadilo. Byla to uklidňující práce a byla jsem hrozně ráda, že nemusím být s ostatními na ošetřovně. Nikdy mi nevadilo dělat domácí úkoly a tohle se jim hodně podobalo. Nutné, příjemné…

Kapitola devatenáctá: Jane

19. ledna 2011 v 7:00 | Hannah Christopherová |  Malá holka z Kruvalu
Kapitola devatenáctá: Jane

Jane ještě skoro spala, když ji Lily chytla kolem ramen a snažila se s ní projít vyprázdněnou společenkou. Ptala jsem se Lily, jestli to zvládne - Jane nebyla žádné pírko - ale Lily to nevadilo a kategoricky odmítala možnost, že ona by hlídala a já ji nesla. I když jsem byla přesvědčená o tom, že jsem o něco silnější než ona. Opatrně scházely po schodech dolů, zatímco jsem pročesávala pohledem společenskou místnost. Oheň v krbu dohasínal, až nebylo slyšet ani praskot. Byla tuhá tma. I přesto, že za chvíli mělo svítat. Z žádného křesla nevyčuhovala žádná hlava, ale stejně jsem pro jistotu prošahala všechny matračky, abych si byla jistá, že nás nikdo neuvidí. Naproti krbu se na dlouhé sedačce roztahoval Black. Chvíli jsem přemýšlela co s ním, ale nakonec jsem ho trochu víc uspala.

Kapitola osmnáctá: Odposlouchávání

15. ledna 2011 v 0:37 | Hannah Christopherová |  Malá holka z Kruvalu
Kapitola osmnáctá: Odposlouchávání

Seděl jsem na posteli, no vlastně jsem ležel. Kotníky se mi dotýkali pelesti a nohy mi čouhaly ven. Ruce jsem měl za hlavou a hleděl jsem do nebes. Chtěl jsem se vyhnout Jane. Jediný důvod toho, že tvrdnu tady. Nálada na dvě věci. Za chvíli už měla být mnohem horší. Do pokoje totiž vtrhnul James a začal roztržitě přecházet sem a tam. Vrhal na mě podivné pohledy a já si říkal, co se mu zase stalo. Pak se rozčíleně posadil na postel naproti mně a hleděl na mě. Jeho pohled byl napůl soucitný a napůl rozhněvaný. Tak jsem se taky posadil a povytáhl obočí.
"Ví to." Vybalil na mě.

Kapitola sedmnáctá: Otázky

8. ledna 2011 v 23:39 | Hannah Christopherová |  Malá holka z Kruvalu
Zdravím, drazí, milí. :)

Kapitola sedmnáctá: Otázky

Nebyla jsem si až tak jistá, jestli toužím po tom, být v Bradavicích studentem. Po svátcích strávených doma jsem si nepřála nic jiného, než znovu zažít tu pohodu a klid, který jsem si u táty užívala. Před mým odjezdem domů to nebylo tak strašné, protože jsem netušila, jak hezké to může doma být. Navíc, po mém návratu do Bradavic se můj psychický stav zhoršil a já měla pocit, že se navracím do dob, kdy byl v Bradavicích studentem také Denis. Sice jsem si to nehodlala přiznat, ale Sirius Black mi šel pěkně na nervy. Sice jiným způsobem než Denis, ale stejně silně. Zase jsem měla pocit, že někdo narušil můj režim a první rozhodnutí záleželo vždycky na Siriusovi. Prostě a jednoduše, když on vyšel z místnosti, já jsem svůj odchod protahovala do krajních mezí. Když on se do místnosti vrátil, já z ní vystřelila. Ano, vyhýbala jsem se mu. Ne kvůli strachu, jako před Denisem. Ale kvůli prevenci. Kvůli tomu, abych chránila své duševní zdraví. Sice jsem si to nehodlala přiznat, ale to neznamenalo, že jsem nebyla rozhodnuta jednat.
Anouk - Michel

Layoutový blog

Soft Memories

Jsem členem